Ve večerních hodinách jsme obdrželi telefon zoufalé paní, že jí někde na zahradě něco naříká. Dle nahrávky bylo zřejmé, že jde o velmi malé kotě či koťata. Venku -1, nebylo co rozmýšlet. Vyrazili jsme na místo a krom občasného nářku nikde nic. Zvuk vycházel z hromady dříví, nezbylo tedy, než políčko po políčku, ráz dřeva pěkně rozložit. Úplně vzadu se choulila vyděšená maminka a dvě čerstvě narozená koťátka. Malinká, ale měla se čile k světu. Maminka je hodně bázlivá, nechá se pohladit ale nesmí vidět lidskou ruku. Není zvyklá na lidi, nebo s nimi má špatnou zkušenost.
V karanténě se rychle uklidnila, stále je obezřetná, ale jde s ní pracovat a o miminka se vzorně stará. Vrátili jsme se asi 40 minut po půlnoci tedy už neděle, to má svátek Aleksandra, tak tedy maminka bude Sašenka, miminka jsou moc malinká a pohlaví zkoumat zatím nebudeme aby maminka zbytečně nebyla ve stresu.