Kočky Žikov

Kvak a Žbluňk - zpravodajství z dočasky

Oba kluci jsou jak čertíci z krabičky, stále mají hlad a o jídlo si umí velmi hlasitě říci v kteroukoli denní i noční dobu. Vždy jim je, samozřejmě, okamžitě vyhověno.

Kvak (mourek) se za chvilku nevejde do klece, asi dohání všechno, co může a papá jak bezedný.

Žbluňk (černoušek) se po nových ATB probral k životu a k jídlu též. Vzhledem k silnému zánětu spojivek nemůže stále téměř otevřít očíčka a tak si ze mě udělal osobní posluhu a nechá se krmit ze stříkačky. Přijímá touto cestou kapsičky i mléko, vše v čím dál větším množství. Vypadá jako puleček, protože jak je vyhublý, tak přibírá pomalu a vždycky si akorát napucne bříško k prasknutí. Má hlad snad kdykoli, kdy projdu kolem a poslední dobou, i když neprojdu. Taky se chce stále mazlit a vrní u toho jak traktůrek. Kvak už vrní taky, ale na mazlení ho neužije, on je strašná hračička. Když se snaží ke hře přimět sotva polovičního bráchu, je trochu jak tank a to se Žbluňkovi většinou vůbec nelíbí. No a začne volat o pomoc. Zpravidla je to kolem půlnoci, ale čas nehraje roli, že...takže vždycky ochotně přispěchám a zachráním ho.

Fotit se v podstatě nedají, ale zítra se pokusím alespoň o přibližnou momentku.

Dobrou noc.