Kočky Žikov

Dvě veteriny, dvě zprávy, jedna z těch nejhorších, druhá šťastná.
Měli jsme hospitalisována dvě koťata. Lízinku, která měla akutní formu FeLV, dnes byla propuštěna z kliniky a nejen že našla azyl, protože zpět do útulku nemůže, našla rovnou trvalý domov.
Obrovské poděkování veterinární klinice za vzornou péči a minimální účet léčby, dvěma sponzorům kteří si nepřejí být jmenováni za úhrady léčby a poděkování největší paní Hanzalové za domov, kočičce, která by ho hledala těžko.... Byla to láska na první pohled, Lízinka už konečně také jí, první okamžiky DOMA, proběhly výborně, tak jen tak dál zlatíčko.
Druhý smutný a bolestný konec má kocourek Štístko II, který bohužel významu svého jména nedostál.
Několik dní byl hospitalisován na veterině, bojoval ze všech sil, které to malé tělíčko mělo, bojoval ještě poslední den. Bohužel svůj boj prohrál a už dovádí u velké kočky.Při přijetí k nám se jednalo smutného malého kocourka, který vytrvale sedí u dvířek karanténního boxu a čeká na nás. Po přestěhování do karantény ke Štěpánkům / Štěpánce a Štěpánkovi ze Štěpánovic/ se změnil jako mávnutím kouzelného proutku. Šťastnější kotě, jsme už dlouho neviděli. U ničeho nechyběl, všude byl, všechno musel vidět, ale kdykoli jsme přišli, ať právě dělal cokoli rozběhl se na těch malinkatých nožičkách k nám, a šplhal do náruče. Téměř okamžitě po přijetí byl i zamluven, bohužel se svého štěstí v novém domově nedočkal. Viróza byla silnější, léky nezabraly, intensivní péče veterinářů tentokrát nepomohla. Nepomohlo ani, že jsem měla jediné narozeninové přání - aby se v pořádku vrátil zpět.
Karanténa je nyní strašně smutné místo, tak moc tady všude chybíš Štístko, Štěpáňata jsou jako opaření od chvíle co jsi odjel na veterinu, chybí jim tem malý rošťák s krásným pronikavým pohledem, při každém otevření dveří se k nim otáčí, jako by tě čekali...
Je dobře že Tě nic netrápí, ale život nemá končit na jeho samém začátku. Nemá!
Lízinko tobě moc přejeme ten nejkrásnější, nejdelší život, jaký může kočička prožít.
R.I.P. Štístko II